Vědomý nákup

Jak svými nákupy mohu ovlivnit budoucnost?

Jako spotřebitelé máme možnost nakupovat vědomě. Stačí dávat přednost místním potravinám a českým produktům obecně, zamyslet se, jakou vzdálenost k nám zboží musí urazit, jak se doprava promítne do ceny a jakou ekologickou zátěž představuje, jakou dobu trvá, než se čerstvá potravina dostane na náš stůl, a jaká část utržených peněz zůstává v České republice na její další rozvoj, na vzdělávání, zdravotnickou péči a nakonec na naše důchody.

6 důvodů, proč dávat přednost českým potravinám

  • Jedině regionální potraviny lze pořídit čerstvé a zralé tak akorát. Nemusí překonávat několikatisícové vzdálenosti a putovat i několik měsíců, než se dostanou na stůl spotřebitele. Obejdou se tak bez konzervantů a dalších nežádoucích přidaných látek.
  • Nakupováním regionálních potravin podporujeme českou ekonomiku. Podle New Economics Foundation jakýkoliv nákup lokálního produktu přinese domácí ekonomice dvojnásobný příjem.
  • Produkce českých potravin podléhá přísným normám, které dovezené potraviny nemusejí splňovat.
  • Dovoz potravin ze vzdálených zemí extrémně zatěžuje životní prostředí. Jen kamiony, které zajišťují dovoz uvnitř Evropy, spotřebují na dopravu každého jednotlivého druhu zboží palivo odpovídající tisícům tun uhlí ročně.
  • Produkce regionálních potravin udržuje zaměstnanost a přináší práci, která má smysl.
  • Pěstování zemědělských plodin kultivuje půdu a vytváří krásu tradiční české krajiny.

Nákupem českých výrobků a služeb chráníme životní prostředí a investujeme do rozvoje vlastní země

Věděli jste, že...?

„Dovážené salátové listy jsou dezinfikované ve vodě, která obsahuje 20krát více chloru než průměrný bazén.

Většina dovážených rajčat pochází ze Španělska. Už tam – před cestou kamionem do centrálních skladů, kdy je rajče ještě zelené –, se plod zachladí na přibližně 6 °C a pak se skladuje i několik týdnů. Někdy se navíc ošetří gama zářením, aby se nekazilo.

Pětina veškeré energie v UK se spotřebuje na zásobování potravinami.

K dosažení stejné intenzity chutě česneku z Českomoravské vysočiny je třeba dvojnásobné množství česneku z Číny, který rok putoval lodí a kamionem. Podobné je to třeba s rajčaty z Mělnicka, jablky z podhůří Krkonoš nebo mrkví z Polné.

Ledový salát na cestě k českému spotřebiteli urazí až 1.640 km, hovězí na guláš 2.435 km, nudlová polévka 9.000 km, rozinky 12.877 km a lesní med (směs medů z Jižní Ameriky, Číny a Česka) dokonce 21.346 km.“